ZAKLADATELÉ


Co je to SUR?

Systém výcviku v psychoterapii, založený Doc. MUDr. Jaroslavem Skálou, PhDr. Eduardem Urbanem a MUDr. Jaromírem Rubešem, vyvíjející se od r. 1967. Vývikový model SUR (výcvik typu SUR) je založen na principech terapeutické komunity s několika skupinami, každou skupinu vedou dva terapeuti či lektoři opačného pohlaví pod supervizí vedoucího komunity. Výcviková komunita se schází po dobu 4-5 let 1-2x ročně, mezi setkáním celé komunity se konají víkendová setkání jednotlivých skupin. - Jako pokračovatel v podstatě nikdy neformalizovaného hnutí SUR vzniklo v r. 1999 občanské sdružení SUR, které udržuje a rozvíjí tradici výcvikového modelu a připojuje k němu programy teoretického vzdělávání a supervize.

(Kalina K. a kol.: Mezioborový glosář pojmů z oblasti drog a drogových závislostí. Filia Nova/Úřad vlády ČR, Praha, 2001)

PhDr. Eduard Urban

Pražský rodák (nar. 30.3.1928), který zde prožil nejvýznamnější část svého tvůrčího života. Praha spoluformovala jeho dětství a rámovala i podzim jeho života. V době, kdy samostatné studium psychologie, která je dnes oborem studia na příslušné katedře, se teprve prosazovalo, vystudoval filosofii s latinou a promoval doktorskou disertací r. 1952 u prof. J.B. Kozáka. Námětem práce byl „Princip kontradikce“a šlo tu o hledání pravdy, což bylo téma jeho celoživotního usilování. V psychologii byli jeho učiteli prof. Doležal a prof. Stavěl. Osobnostně byl formován skautingem pod vedením P. Bernarda Kadlece, O.P., dnes misionáře na Karibských ostrovech. Za své učitele ve formativním období svého života považoval zejména M. Habáně, S. Braita a R. Dacíka.

Na počátku 50. let nebylo ovšem možné se oficiálně živit hledáním pravdy. Začínal při soupisech svozů ze zámeckých knihoven, což jen prohloubilo jeho mimořádný, encyklopedicky široký a přitom neméně hluboký záběr poznatků a zájmů. Své životní naplnění nalezl v klinické psychologii, k jejímž zakladatelům u nás patří. Jeho učiteli tu byli Kurt Freund, Svetozár Nevole a Jaroslav Skála. Doc. Nevole v něm za několikaletého působení v Psychiatrické léčebně v Dobřanech probudil celoživotní zájem o Rorschachův test, k jehož uznávaným znalcům a učitelům Eduard Urban patřil. Ještě na konci své universitní učitelské dráhy vedl volitelné přednášky a semináře nazvané prostě: Rorschachologie I, II, III – a jen nemoc mu zabránila, aby ji rozvíjel jako „ars longa“ do nedohledna. Je škoda, že jeho vědecká náročnost a sebekritičnost, jež vůči sobě uplatňoval, zabránily tomu, aby se z jeho moudrosti zachycené knižně mohly učit i další generace. Je tomu u něho podobně jako u Sokrata, jehož výroky a učení se nám zachovaly jen skrze svědectví pozorných posluchačů.

Dobřany mu sloužily jako živý zdroj psychopatologických poznatků. Později, pod Skálovým vedením v Lojovicích a u Apolináře, se s typickou systematičností zabral do hloubky problematiky alkoholismu a drogových závislostí. Spolu se Skálou a Rubešem stal se zakladatelem naší moderní adiktologie – učení o závislostech. V r. 1973 publikoval u nás prvou monografii na toto téma: „Toxikománie“. Tomuto tématu zůstal rovněž věrný po celý život. Ještě v nedávných letech za svého působení v Dětském centru Paprsek (v době, kdy byl již jinak v důchodu), kde po více let vedl supervizi týmu, inicioval a aktivně se podílel na výzkumných projektech zaměřených na fetální alkoholový a drogový syndrom.

Další trvalou zásluhou Urbanovou je jeho originální vklad do tria Skála – Urban – Rubeš. Tato trojice, ve svém složení tak jiná a přece tak tvořivě se doplňující a inspirující, dala v r. 1968 vznik i ve světě jedinečnému a stále živému systému vzdělávání v psychoterapii – známému pod zkratkou SUR. Tento akreditovaný vzdělávací program, jímž prošla většina současných aktivních psychoterapeutů, spočívá v sebezkušenostním výcviku v komunitě a ve skupinách. Slučuje v sobě prvky hlubinně psychologické, skupinově dynamické i komunitní terapie v pozoruhodné syntéze.

Svou psychologickou identitu projevoval i aktivní činností spolkovou: po léta byl členem rady Českomoravské psychologické společnosti a vedoucím její klinicko psychologické sekce.

Urbanovy zájmy přesahovaly rámec psychologie. Méně je např. známo, že patřil k našim předním znalcům díla Stefana Zweiga, k jehož knihám psal zasvěcené předmluvy. K tomuto zájmu jej v mládí přivedla četba Zweigova díla „Zápas s démonem“, Je možné říci, že jeho celý život byl hledáním pravdy, a to jak ve vědeckém poznání, tak v konkrétní službě lidem, a v neposlední řadě i v sebepoznání v průběhu životního zrání: statečnost a trpělivost, s jakou snášel obtíže nemoci, byly pro nás, kteří jsme byli blíže, velkým povzbuzením.

PhDr. Jaroslav Šturma

MUDr. Jaromír Rubeš

Článek o MUDr. Jaromíru Rubešovi od Jaroslava Skály a Eduarda Urbana:

http://www.vesmir.cz/clanek/jaromir-rubes-zemrel-a-zije-dal

MUDr. Jaroslav Skála

Článek o životě a díle MUDr. Jaroslava Skály:

http://www.supervize.eu/wp-content/uploads/zaostreno_200801_skala_web.pdf